Srovnání e-služeb veřejné správy obyvatelům a firmám v ČR, Rakousku a Maďarsku

Autoři: Krug Jan, Válková Jana, Veselý Jaroslav

Abstrakt: Studie porovnávající Českou republiku s Maďarskem a Rakouskem v oblasti E-governmentu pro obyvatele a podnikatelské subjekty.

Abstract: This study compares Czech Republic, Hungary and Austria in the field of e-government services to residents and businesses.

Klíčová slova: e-služby, E-government, elektronická veřejná správa, Česká republika, Maďarsko, Rakousko

Keywords: e-services, eGovernment, Czech Republic, Hungary, Austria

Úvod

Komunikace a jednání s veřejnou správou pro nás dnes představuje čím dál častější náplň dne. Bohužel je s tím spojeno taktéž velké množství byrokracie a času. Právě proto vzniká nové odvětví, jež spojuje IT a veřejnou správu – E-goverment, nebo také elektronická veřejná správa. Co vlastně elektronická veřejná správa je? E-government si můžeme představit jako „využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě v kombinaci s organizačními změnami a novými dovednostmi za účelem zlepšovat poskytované služby, rozvíjet demokratické procesy a posílit podporu veřejným politikám“[1].

Elektronická veřejná správa hraje v naší republice důležitou roli už jen kvůli zprovoznění datových schránek, jež jsou povinné pro podnikatele a stát by se jí měl snažit co nejvíce podporovat. E-government se totiž stává další možnou pobídkou či stimulem, jak nalákat více zahraničních investorů a podniků do dané země.

Cílem naší studie je porovnání e-služeb veřejné správy v České republice, Maďarsku a Rakousku a navrhnout případná zlepšení pro ČR.

Výzkum

Pro porovnání jsme si vybrali ČR, Rakousko a Maďarsko především z toho důvodu, že se geograficky nachází zhruba ve stejné oblasti – představují tak pro sebe navzájem konkurenty při možném rozhodování firem pro investování. Dále jsme volili tyto země proto, že mají přibližně stejný počet obyvatel a rozlohu. Díky těmto faktorům jsou vybrané státy pro porovnání vhodné.
Pro výzkum jsme použili data od Evropské komise, která zadala výzkum E-governmentu v Evropské unii a kandidátských zemích společnostem CAPGEMINI, RAND EUROPE, IDC, SOGETI a DTI. Tyto společnosti se zabývají buď IT, nebo statistickou výzkumnou oblastí. Jako metodu pro dosažení našeho cíle jsme tedy použili sekundární analýzu dat.

Kritéria porovnání

Kritéria porovnání jsou:

• Online dostupnost služeb
• Úroveň služeb

Specifika porovnání

Výsledky budou vyhodnoceny pomocí pěti fázového modelu zralosti. Tento model je zobrazen na Grafu 1.

Graf 1 – Pěti fázový model zralosti. Zdroj: [2].

Tento model má pět různých stupňů pokročilosti. Každý stupeň se rovná 20 % (20 % x 5 = 100 %). V případě že u některé služby není možno hodnotit všechno dle pěti stupňů, může být hodnotící stupnice upravena tak, že se 100 % vydělí počtem stupňů a tím se získá nejnižší možné hodnocení, dále se pak pokračuje standardně, jako u pětifázového modelu. Ve škále je též myšleno na služby, které nelze považovat za e-služby. Takové služby právě nesplní kritérium online dostupnosti služeb. Služby lze považovat za online dostupné, pokud dosáhnou v modelu na čtvrtý nebo pátý stupeň.

Stupně mají názvy podle pokročilosti vzestupně - informace, jednosměrná interakce, dvousměrná interakce, transakce a cílená interakce.

Fáze informace představuje nejnižší stupeň; pro její dosažení služba získává 20 % na pětifázovém modelu. V případě, že služba nesplní ani toto nejnižší kritérium, získává 0 %. Pro dosažení této fáze je potřeba mít na webu veřejné správy informace o dané službě. To např. znamená: kde se dají opatřit formuláře, jak je vyplnit, kde odevzdat atd.

Splnění podmínek pro jednosměrnou interakci znamená zisk 40 % na pětifázovém modelu. Tyto podmínky jsou následující: daná služba musí mít na webových stránkách formulář či jiný doklad, který je možné stáhnout vyplnit a vytisknout. Daný dokument se ale nemůže odevzdat elektronicky, nýbrž osobně.

Ziskem 60 % na pětifázovém modelu dosáhne služba do fáze dvousměrné interakce. Zde je již možné odeslat vyplněný formulář plně elektronicky. Neřeší se už další odezvy úřadu, či různá další vylepšení, mezi která patří personalizace dané služby.

Předposlední fáze transakce znamená pro službu na pětifázovém modelu zisk 80 %. Tato služba také umožňuje vše, co v předchozím stupni, ale zároveň se zde řeší další komunikace s úřadem. Například odesílání různých rozhodnutí od úřadu.

Nejpokročilejší fáze na pětifázovém modelu je cílená interakce. Splněním daných podmínek obdrží daná služba 100 % na pětifázovém modelu. Tyto podmínky částečně vycházejí z předchozí fáze, ale navíc je taková služba obohacena o personalizaci dané služby např. předvyplňování jmen, zasílání novinek, pokročilá nápověda a další.

Služby veřejné správy, které jsme porovnávali, jsme rozdělili do dvou oblastí - služby pro občany a služby pro podnikatele a podnikající subjekty, jak je možné vidět dále.

Služby pro občany, které jsou spojené s:

• osobními dokumenty,
• registrací novorozenců a sňatků,
• oznamováním trvalého pobytu,
• veřejnou knihovnou.

Služby pro podnikatele a podnikající subjekty, které jsou spojené s(e):

• statistickými službami,
• vydáváním povolení týkajících se životního prostředí,
• daněmi pro podnikající subjekty,
• registrací nové společnosti.

Níže bude následovat srovnání jednotlivých služeb ve vybraných zemích a to vždy pro roky 2007 a 2009 (zobrazení pokroku v úrovni služeb u každé země v průběhu posledních let).

1. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s osobními dokumenty

Osobními dokumenty se zde myslí zejména pas a řidičský průkaz a s tím spojený standardní postup pro získání mezinárodního pasu a standardní postup pro získání řidičského průkazu pro osobní vozidlo, který není určen pro profesionální použití.

Graf 2 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s osobními dokumenty. Zdroj: [2].

V oblasti vydávání cestovních pasů a řidičských průkazů se Česká republika pohybuje na hraně zařazení do první fáze. Dosáhla pouze na 30% úroveň, především proto, že na webových stránkách jsou sice informace o zřízení dokladů, nikoliv však formulář. V případě řidičských průkazů formulář na stránkách k dispozici je. Tyto služby tedy nelze považovat za plně online dostupné. V porovnání ostatními zeměmi je ČR na rapidně nízké úrovni po celé sledované období. Jak je možné na grafu 2 spatřit, Maďarsko se během posledních tří let dokázalo dostat na úroveň Rakouska.

2. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s registrací novorozenců a sňatků

Uvažujeme standardní postup při registraci novorozenců a novomanželů.

Graf 3 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s registrací novorozenců a sňatků. Zdroj: [2].

Česká republika v registracích novorozenců a sňatků prostřednictvím internetu nemá silné postavení. Patří mezi výrazně podprůměrné země v Evropské unii a jako jediná z porovnávaných zemí není plně online dostupná se 30 % ohodnocení.

3. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s oznamováním trvalého pobytu

Uvažujeme standardní postup pro oznámení o změně adresy (soukromá osoba pohybující se v rámci země)

Graf 4 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s oznamováním trvalého pobytu. Zdroj: [2].

Ani v případě změny trvalého pobytu u občanů skrze internet se v ČR nedá mluvit. Česká republika nabízí pouze informace a vzor formuláře pro změnu trvalého bydliště. Data si proto nemůžeme do formuláře ani předvyplnit. Na rozdíl od Maďarska či nejvyspělejšího Rakouska nelze v případě ČR mluvit o plné online dostupnosti.

4. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s veřejnou knihovnou

Dostupnost katalogů knih a ostatních publikací a nosičů (CD, časopisy apod.), dostupnost vyhledávacích nástrojů a možnost rezervací.

Graf 5 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s veřejnou knihovnou. Zdroj: [2].

Tato služba je v České republice plně online dostupná a v porovnání s Maďarskem a Rakouskem jako jediná dosahuje na 100 % úroveň v pětifázovém modelu. Veřejná knihovna v ČR umožňuje jak elektronickou rezervaci, tak také podporuje zasílání informací čtenářům o novinkách v knihovně.

5. Online dostupnost a úroveň služeb spojených se statistickými údaji

Standardní postup k předložení alespoň jednoho statistického výkazu patřičnému statistickému úřadu v zemi.

Graf 6 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených se statistickými údaji. Zdroj: [2].

V oblasti odesílání dat firem statistickému úřadu získala Česká republika 80 % - služba je tak plně online dostupná, stále se ale v našich sousedních zemích můžeme dívat po možnostech vylepšení.

6. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s vydáváním povolení týkajících se životního prostředí

Standardní postup pro získání alespoň jednoho povolení souvisejícího s životním prostředím (na nejnižší správní úrovni).

Graf 7 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s vydáváním povolení týkajících se životního prostředí. Zdroj: [2].

Z této části získává ČR 80 %, protože lze podávat žádosti o povolení elektronickou cestou a též získat elektronicky rozhodnutí. Službu, jelikož překročila požadovanou hranici 60 %, lze považovat za plně online dostupnou a zároveň nadprůměrně vyspělou v porovnání se státy EU.

7. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s odvody sociálního pojištění

Standardní postup pro odvody sociálního pojištění za zaměstnance.

Graf 8 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s odvody sociálního pojištění. Zdroj: [2].

Zisk 100% hodnocení dokazuje, že Česká republika ve službách spojených s odvody sociálního pojištění dosáhla té nejpokročilejší fáze. Je tedy možné odvádět sociální pojištění elektronicky, bez dalšího „papírování“. Tyto služby lze považovat za plně online dostupné.

8. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s registrací nové společnosti

Nejdůležitější kroky procesu registrace nové společnosti.

Graf 9 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s registrací nové společnosti. Zdroj: [2].

Registrovat novou společnost lze v České republice elektronicky a to včetně zisku možných vyjádření ze stran úřadů. Daná služba je tedy plně online dostupná a spolu s Maďarskem i Rakouskem spadá nad průměr Evropské unie

Služby v České republice na kritické úrovni hodnocení

Služby pro občany

Především v oblasti služeb pro občany Česká republika zaostává za Rakouskem i Maďarskem. Kritické jsou služby spojené s:

• osobními dokumenty
• registrací novorozenců a sňatků
• oznamováním trvalého pobytu

V následujících odstavcích popíšeme situaci České republiky u zmíněných tří služeb veřejné správy.

Služby spojené s osobními dokumenty

Česká republika byla v oblasti služeb veřejné správy spojenými s osobními dokumenty ohodnocena na 30 %, tedy do kategorie, ve které potřebné informace o osobních dokladech jsou přístupné na webové stránce zodpovědné autority. Na webových stránkách obecních úřadů, které nad vydáváním osobních dokladů přebírají v naší republice zodpovědnost, jsou zpravidla umístěny formuláře k nahlédnutí. Nemůžeme si je však ani vytisknout a posléze vyplnit, protože jediný přijatelný dokument je originál z budovy úřadu.

Zpřístupnění této agendy skrze elektronické formuláře by viditelně zefektivnilo chod úřadů, občané by nemuseli trávit hodiny ve frontě s podáním žádosti o vydání občanského průkazu či pasu a administrativy ze strany obce by mohlo razantním způsobem ubýt. Očekávaným zlepšením by bylo i snížení nákladů na tuto oblast ze strany státu.

Služby spojené s registrací novorozenců a sňatků

Hodnocení 30 % obdržela ČR i na poli působnosti služeb spojených s registrací novorozenců a sňatků. Kriticky nízká úroveň je zapříčiněna především tím, že ačkoliv na webových stránkách poměrně rychle dostaneme k informacím kdy, kdo a co se má na úřad při registraci hlásit, ale nikoliv formulář vhodný k vyplnění či dokonce podávání elektronických žádostí.

Minimálně umožnění podání elektronického formuláře k získání registrace novorozenců či sňatků by zajistilo plně online dostupnost služeb. Zátěži matrik by také mohla odlehčit možnost využívání služeb elektronického dodání potvrzení o registraci, např. skrze PDF dokument, ověřený výpis rodného či oddacího listu bez dalšího papírování.

Služby spojené s oznamováním trvalého pobytu

Vůbec nejhůře dopadla v hodnocení Česká republika ve službách spojených s oznamováním trvalého pobytu, získala 25 %. To vypovídá o tom, že existují webové stránky zodpovědné autority a obsahují informace potřebné ke změně trvalého pobytu, ale jen v tom nejzákladnějším měřítku.

V současné době si ani nedovedeme představit, že bychom o změnu trvalého pobytu žádali elektronicky, k dostání je na webu vzor formuláře pro změnu trvalého bydliště, potřebnou agendu si musíme zajistit přímo na úřadu.

V tomto ohledu bychom se rozhodně měli nechat inspirovat okolními státy jako je Rakousko, kde lze provádět změny trvalého bydliště bez problémů kompletně online. Protože každý zpravidla za život alespoň jednou změní trvalé bydliště, zlepšení situace v této oblasti by razantně ulevila zejména státní správě.

Služby pro podnikatele a podnikající subjekty

V podnikatelské sféře si pak Česká republika vede velmi dobře, plně online dostupné jsou všechny srovnávané služby veřejné správy, a polovina z nich je natolik vyspělá, že umožňuje využívat cílené interakce.

Návrh na zlepšení současné situace v ČR

Služby pro podnikatele a podnikající subjekty

Není vyloženě nutné zavádět inovace ve státní správě pokud jde o služby pro podnikatele a podnikatelské subjekty, protože jsou všechny srovnávané plně online dostupné, přesto však můžeme uvažovat nad výhodami vylepšení, která se nám naskýtají:

U služeb spojených s vydáváním povolení týkajících se životního prostředí se informace o nových omezeních dají dále třídit pro relevantní firmy dle odvětví či velikosti.

Statistické služby se oproti kompletního elektronického příjmu dotazníků mohou vylepšit např. možností automatického odesílání údajů o tržbách, daních a zaměstnancích místo firem a tím snížit náklady na administrativu s tím spojenou.

Služby pro občany

V elektronických službách veřejné správy pro občany ČR značně zaostává. Právě zde by měli přijít větší investice. Kritický stav těchto služeb byl popsán už výše. Důležité je investovat do služeb, které se nejvíce používají a budou tedy nejspíš často využívány. Jsou to služby spojené s osobními dokumenty a služby spojené se změnou trvalého pobytu. U služeb týkajících se registrací novorozenců a sňatků by se dalo ušetřit neboť se nevyužívají tak často, jako dvě služby předchozí. Změna u ní tedy není prioritní.

Závěr

Z výzkumu je patrné, že ČR se orientuje hlavně na podniky a podnikatelské subjekty, což je určitě dobré pro příliv nových zahraničních investic. Na druhou stranu ale neinvestuje příliš peněz na e-služby pro občany, což občané určitě neocení. Právě elektronické služby by jim mohli ušetřit čas, který je dnes nesmírně cenný. Na obranu státu lze ale uvést příklad problému při zavádění datových schránek, kdy spousta podnikatelů se zdráhala používat IS datových schránek, protože to viděli buď jako ztrátu času či měli problémy s používáním, když úplně extrahujeme problémy se zařizování datové schránky, které byly taky časté. To ukazuje, že pro efektivní E-government je rovněž potřeba počítačová gramotnost.
E-služby ve veřejné správě jistě mají budoucnost. Znamenají v delším horizontu snižování nákladů a zefektivnění veškerého fungování jak u firem, občanů tak i u státu. Výhodou je i již zmiňovaná úspora času, která je též nezanedbatelná. Doufejme, že ČR se bude držet světového trendu a bude též vynakládat více prostředků pro rozvoj této oblasti. Krokem zpět však mohlo být zrušení Ministerstva informatiky v roce 2007.


Zdroje:
[1] Strukturální fondy EU. E-government. [Online]. 2010. http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/E/E-government
[2] CAPGEMINI, RAND EUROPE, IDC, SOGETI AND DTI .8th eGovernment Benchmark Measurement. Smarter, Faster, Better eGovernment. 2010
[3] Archiv stránek bývalého Ministerstva informatiky. E-Government. [online]. 2008.
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/egovernment/default.htm.
[4] komunikace s Evropskou komisí
[5] Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2010 [cit. 2010-09-28]. Dostupné z WWW: .
[6] MVČR. Portál veřejné správy. [online]. 2010. http://www.mvcr.cz/clanek/portal-verejne-spravy.aspx.
[7] MATES, Pavel a SMEJKAL, Vladimír. E-government v českém právu. Praha : Linde, 2006. 244 s. ISBN 80-7201-614-8.
[8] eJustice. eJustice. [Online] 2008. http://obcanskyzakonik.justice.cz/ejustice/.
[9] Hospodářská komora ČR. Autorizovaná konverze dokumentů. [Online]. 2009. http://www.komora.cz/Files/FITPRO/Prezentace/01_ISSS_09_konverze_draft_final_20090404.pdf.
[10] KRUG, Jan. Analýza služeb Czech point a datových schránek. Praha, 2010. 71 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.