Řízení podnikové informatiky: Srovnání ČR a zemí EU dle zvolených ukazatelů

HDP

Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Může být definován, resp. spočten třemi způsoby: (1) produkční metodou, (2) výdajovou metodou a (3) důchodovou metodou.

HDP = Náhrady zaměstnancům plus Daně z výroby a z dovozu mínus Dotace plus Čistý provozní přebytek plus Čistý smíšený důchod plus Spotřeba fixního kapitálu

Období: 2. čtvrtletí 2010
Růst/Pokles, v %: 2,4
Datum zveřejnění: 08.09.2010

V 1. čtvrtletí vzrostl podle předběžného odhadu hrubý domácí produkt proti stejnému období loňského roku o 1,2 % (v reálném vyjádření a po očištění o sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní). Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl HDP větší o 0,2 %. Na meziroční i mezičtvrtletní vývoj hrubé přidané hodnoty měl pozitivní vliv především zpracovatelský průmysl, naopak negativně se vyvíjelo odvětví stavebnictví.

Ve 2. čtvrtletí vzrostl podle předběžného odhadu hrubý domácí produkt proti stejnému období loňského roku o 2,2 % (v reálném vyjádření a po očištění o sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní). Ve srovnání s 1. čtvrtletím byl HDP vyšší o 0,8 %. Pokud by nebyl brán v úvahu rozdílný počet pracovních dní v letošním a loňském 2. čtvrtletí, byl by HDP meziročně vyšší o 2,7 %. Meziroční zvýšení HDP bylo stejně jako v 1. čtvrtletí pozitivně ovlivněno především růstem zpracovatelského průmyslu, který však byl zčásti důsledkem velmi nízké loňské srovnávací základny. Výraznější meziroční přírůstky byly zaznamenány také v odvětvích dopravy a tržních služeb.

Proč podporovat české ICT odvětví

· ICT firmy generují významný obrat v českém hospodářství: 600 mld. Kč

· 2,8x větší obrat než Škoda Auto

· ICT firmy jsou významným zaměstnavatelem pro 130 tis. Osob

· 4,5x více pracovníků než Škoda Auto

· ICT firmy mají významné místo mezi malými a středními podniky

· 98% z 33 000 ICT firem jsou firmy do 20 zaměstnanců

· Firmy z oblasti ICT služeb: nejvyšší přidaná hodnota na zaměstnance

· 1,8 mil. Kč/rok (stavebnictví – 3x méně, průmysl 2,3x méně)

· IT pracovníci – nulová nezaměstnanost, čistý plat na účet daní, odvody

· Průměrná hrubá mzda 43 703 Kč (průměr: 22 992 Kč)

· Za IT pracovníka firma průměrně posílá měsíčně 29 tis. Kč státu

· IT řešení – významný multiplikační efekt přínosu IT v celé ekonomice

Zaměstnanost

Evropská unie

Konkrétní statistiky o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v ICT v EU nejsou veřejně dostupné. Avšak míra nezaměstnanosti mezi ICT profesionály se zdá být rostoucí. Toto napovídá, že zde existuje poptávka po odbornících s dovednostmi orientovanými více na obchod, kteří nyní patří mezi nedostatkové zboží na trhu práce. Studie IDC z roku 2000 předpovídá, že velikost neshody požadovaných a nabízených dovedností dosáhne v roce 2003 v západní Evropě 1,7 milionu pracovních míst mezi ICT profesionály a 2 milionů míst mezi obchodními pozicemi.

Nejnovější čísla o rozložení zaměstnanosti ve službách ICT jsou dostupná z roku 2003. Bylo zkoumáno 25 členských států Evropské unie a kandidátské státy, jako Bulharsko a Rumunsko, a členové EFTA Norsko a Švýcarsko. V celkové zaměstnanosti Evropy, kde se odhaduje cca 180 milionů pracovních míst, je cca 2,4 mil. lidí (1,3 %) zaměstnáno v počítačových a s počítači spojených aktivitách a 11,3 mil. (6,3 %) v ostatních obchodních aktivitách. Obě aktivity vykazují stejné rozdělení zaměstnanosti s nejvyššími podíly v severských zemích, v Nizozemí a ve více rozvinutých ekonomikách v severní Evropě. Středozemní státy obsazují střední pozice blízko průměru EU, zatímco nové členské státy mají podprůměrnou koncentraci zaměstnanosti v ICT službách. S několika výjimkami lze tvrdit, že nejvyšší nárůst se nachází ve státech, které mají úroveň zaměstnanosti v ICT na nejnižších pozicích.

Z nárůstu v zaměstnanosti v ICT a v souvisejících obchodních aktivitách je vidět zčásti přímý důsledek přemisťování zaměstnání ze severní a západní Evropy do nových členských států ve východní Evropě. Zatímco v severských státech a státech více rozvinutých je nárůst v zaměstnanosti velmi malý nebo dokonce v případě Dánska negativní, ve státech východní Evropy a nově přistoupivších státech je tento nárůst znatelně vyšší. Za povšimnutí stojí rekordní čísla, kterých dosahuje Česká republika v porovnání s ostatními státy v růstu zaměstnanosti v ostatních obchodních aktivitách.

Zásadnější závěr, který z této analýzy můžeme vyvodit, je, že Evropa nepřichází o pracovní místa ve službách ICT. Dochází pouze k přesunu pracovních míst v jejím rámci. Na druhou stranu v ostatních obchodních činnostech spojených s ICT dochází ke kontinuálnímu celoevropskému nárůstu.

Mzdy v IT

Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků podle doby zaměstnání u současného zaměstnavatele (v Kč), 2009

V případě celkových průměrných hrubých měsíčních mezd v Česku dochází se zvětšujícím se podnikem ke zvyšování průměrných mezd, kdežto u IT odborníků je situace poněkud odlišná. Průměrné platy u IT odborníků dosahují maximálních hodnot u podniků s 250 – 999 zaměstnanci (téměř 48 tisíc korun), v následující velikostní kategorii dochází k poklesu průměrného platu IT odborníků na 41 tisíc korun a ve skupině největších podniků se mzda opět mírně zvýší na hodnotu 44 tisíc korun. U obou hlavních skupin zaměstnání IT odborníků je trend rozložení platů stejný jako u IT odborníků celkově. Z grafu lze vysledovat, že čím větší je podnik, tím více se rozevírají pomyslné nůžky mezi výší platů Vědců a odborníků a Technických pracovníků. Techničtí pracovníci v podnicích s 50 – 249 zaměstnanci pobírají 80 % platu Vědců, kdežto v podnicích s více jak 5 tisíci zaměstnanci je to pouze 66 %.
Mezi lety 2008 a 2009 zaznamenali významný platový nárůst pouze IT odborníci pracující v podnicích z velikostní kategorie 50 – 249 zaměstnanců, kde nárůst průměrného hrubého měsíčního platu činil 4 tisíce korun. V ostatních velikostních kategoriích lze hovořit spíše o stagnaci.

Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků podle zaměstnání a velikosti podniku (v Kč), 2009

Významné rozdíly ve výši platů mezi IT odborníky jsou samozřejmě také podle toho, zda je daný odborník zaměstnán v podnikatelské či nepodnikatelské sféře. Nikoho asi nepřekvapí, že ve sféře podnikatelské jsou platy IT odborníků výrazně vyšší než v nepodnikatelské. Rozdíl průměrného platu IT odborníků zaměstnaných v těchto dvou rozdílných sférách činil v roce 2009 více jak 17 tisíc korun, což by se dalo popsat také tak, že IT odborník zaměstnaný v nepodnikatelské sféře pobíral pouhých 61 % platu IT odborníka zaměstnaného v podnikatelské sféře. Mezi dvěma hlavními skupinami zaměstnání IT odborníků jsou v průměrných platech podnikatelské sféry větší rozdíly než v případě sféry nepodnikatelské. V nepodnikatelské sféře činil v roce 2008 průměrný plat Technika ve VT 81 % platu Vědce ve VT, kdežto ve sféře podnikatelské byl tento podíl 73 %.
Mezi lety 2008 a 2009 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda jak IT odborníkům zaměstnaným v podnikatelské sféře, tak i těm kteří pracují ve sféře nepodnikatelské. V případě nepodnikatelské sféry byl tento nárůst výraznější, kdy v roce 2008 bral IT odborník pracující ve veřejné sféře v průměru 26 600 korun a v roce 2009 již téměř 27 tisíc korun. U IT odborníků ze sféry podnikatelské se jednalo mezi těmito lety o nárůst o necelých 200 korun.

Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků podle zaměstnání a sféry působení (v Kč), 2009

V případě dvou výše zmíněných sfér stojí za zmínku také rozdíly mezi průměrnými platy žen a mužů. V nepodnikatelské sféře pobírají ženy IT odbornice 92 % mzdy mužů IT odborníků, v podnikatelské sféře 77 %. Ve skupině Vědci a odborníci v oblasti VT jsou v případě nepodnikatelské sféry platy ještě vyrovnanější, ženy dostávají 97 % průměrného platu mužů. Tyto rozdíly ve výši platů žen a mužů mezi zmiňovanými sférami jsou způsobeny tabulkovými platy v nepodnikatelské sféře, které neumožňují činit mezi muži a ženami výraznější rozdíly.

Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků podle zaměstnání, sféry působení a pohlaví (v Kč), 2009

Význam ICT a dovednosti Evropanů

S tím, jak se informační a komunikační technologie (ICT) rozšiřují do téměř všech lidských aktivit, stoupá razantně jejich význam. Schopnost používat ICT je v dnešním světě zásadní a ti, kteří ji nemají se čím dál častěji dostávají do problémů při hledání vhodného uplatnění. Zaměstnavatelé mají navíc často potíže s umístěním správných pracovníků na správná místa – buď jejich znalosti ICT podceňují, přeceňují nebo jinak špatně posuzují.

V červnu 2006 průzkum Eurostatu odhalil, že 37% Evropanů ve věku 16 až 74 let nemá ani základní počítačové dovednosti. Při tom skoro polovina všech pracujících obyvatel starého kontinentu používá ke své práci počítač. Mezi tzv. „bílými límečky“ jsou to až tři čtvrtiny. Pouze 16% zaměstnanců v Unii se zúčastnilo ICT kurzů hrazených zaměstnavatelem. OECD tvrdí, že v nejbližších letech bude muset svá zaměstnání opustit asi 20% Evropanů právě kvůli nedostatečným znalostem ICT.

Gramotnost obyvatel v oblasti ICT není důležitá jen pro udržení zaměstnatelnosti Evropanů a konkurenceschopnosti unijní ekonomiky. Pomáhá též v překlenování propastí v rozvinutosti jednotlivých regionů EU a také rozdílů mezi městy a venkovem. V neposlední řadě je znalost ICT potřebná pro sbližování mladé a starší generace.

Vzdělání IT

Mezi IT odborníky až do roku 2008 mírně převažovalo zastoupení osob se středoškolským vzděláním s maturitou, například v roce 2008 jich bylo 49 %. V roce 2009 bylo však poprvé vyšší zastoupení IT odborníků s terciárním vzděláním, kterých bylo 48 % oproti 44 % středoškolsky vzdělaných. Od roku 1993 poklesl významně podíl osob s nižším vzděláním než středoškolským s maturitou. V roce 1993 mělo toto nižší vzdělání 14 % všech IT odborníků a v roce 2009 jich bylo již pouze 7 %.

Struktura IT odborníků podle nejvyššího dokončeného vzdělání

Významné jsou rozdíly ve vzdělání IT odborníků podle jednotlivých skupin zaměstnání. Ve skupině Vědci a odborníci v oblasti VT bylo v roce 2009 zaměstnáno 68 % osob s terciárním vzděláním a 29 % se středoškolským vzděláním s maturitou. Oproti tomu mezi Technickými pracovníky ve VT bylo zaměstnáno ve stejném roce pouze 30 % terciárně vzdělaných osob a 58 % osob se středoškolským vzděláním s maturitou. Tyto rozdíly mezi dvěma základními skupinami zaměstnání jsou dané rozdílným charakterem práce a tím i jinými požadavky na vzdělání.

Struktura IT odborníků podle zaměstnání a nejvyššího dokončeného vzdělání, 2009