Podniková informatika v době ekonomické krize

Abstrakt

Ekonomická krize přináší nutnost přenastavení podmínek podnikání. Společnosti by se měly zaměřit především na vytváření konkurenční výhody za současného úsilí šetřit náklady. Ekonomická krize bude rovněž silně ovlivňovat rozvoj IT průmyslu směrem k tvorbě skutečných řešení generujících konkrétní obchodní výsledky. Toto nové přenastavení podmínek a pravidel bezesporu znamená vytvoření nových příležitostí jak pro průmyslové firmy, tak i IT společnosti.

Ekonomická krize a příležitosti

Ekonomická krize a recese celé ekonomiky v posledních letech naprosto ovlivnila myšlení podniků a analytici se předhánějí jak v pozitivních, tak negativních předpovědích, jak bude vypadat budoucnost jejich podniků a jak mohou informační technologie pomoci krizi překonat.

Podle (Karásek, 2010) se v současné době management upírá spíše směrem, který vyřeší pouze krátkodobé cíle jako je udržení cashflow, úsporu nákladů také na úkor propouštění zaměstnanců, omezení marketingových a dalších důležitých podnikových aktivit. Denně se sledují všechny aktivity podniku, který se snaží uspořit na každém místě svého působení. Ovšem minulost již ukázala, že ekonomickou krizi přežily podniky, které i v těchto těžkých časech dokázaly myslet na své dlouhodobé cíle. Je určitě chybou myslet si, že i v časech krize nemohou konkurenti vstupovat na trh nebo stále inovovat své služby a produkty. Přestože je každý podnik krizí ovlivněn, je důležité myslet dlouhodobě a těmto potencionálním konkurentům i těm stávajícím nepovolit svůj rozvoj. Na místě je otázka, jak podnik dokáže být krizi zasažen méně než ostatní.

Krize se dá pojmout také jako velká příležitost pro realizaci nových distribučních modelů, získání nových zákazníků a dalších aktivit, avšak záleží na podniku, jak moc bude své činnosti omezovat a kde všude bude škrtat své náklady. (Flinders, 2009), který také poukazuje, že je nutné, aby podniky neopomínaly své dlouhodobé cíle, dále připomíná, že není moudré, aby podniky krátily svůj rozpočet na IT projekty, které nakonec mohou podnik z dlouhodobého hlediska opět nastartovat v době ekonomického růstu.

(Flinders, 2009) zdůrazňuje vliv nových technologií jako Web 2.0, které mohou v budoucnu oslovit mnoho nových zákazníků, a jejich využití k opětovnému růstu. Dále zmiňuje tři běžné chyby, které podniky v současné době provádějí: „odkládání rozhodnutí, které v budoucnu mohou zachránit dlouhodobě zdraví firmy; předpokládání, že nejchytřejší cesta k růstu je obezřetná a postupná; zaměření na rozšiřování zákaznické základny.“

Úspora nákladů

Pokud jsem již zmínil důležitost cílů z dlouhodobého hlediska, nesmím opomenout ani cíle krátkodobé. Jedná se o aktivity, které mohou okamžitě podniku pomoci od zadlužování a obrovským ztrátám v době krize. Jedna z těchto aktivit může být například péče o stávající zákazníky poskytováním služeb na míru díky analytickým softwarům, které umožňují lépe pochopit zákazníka a poskytnout mu lepší služby než konkurence. Jedná se o jednu z nejlepších cest k úspoře nákladů za minimální cenu.

Outsourcing

Další cestou k úspoře nákladů je outsourcing. Podle (Jurica, 2005) je outsourcing „nákup služeb (nebo zboží) poskytovatele, které nejsou primární činností podniku, nicméně jsou nezbytné pro jeho fungování a byly dosud zajišťovány z vlastních zdrojů.“ Buď se jedná o outsourcing jednorázový, tj. nákup určitého softwaru, nebo kontinuální poskytování služeb. Takové poskytování služeb, např. provoz informačního systému podniku, s sebou přináší nemalé výhody. Odpadají zde výdaje na provoz a údržbu, platy nadbytečných zaměstnanců, a oblast kvality je zajišťována např. pomocí Service Level Agreement (SLA), což je garantovaná úroveň služeb externího dodavatele, který v krizových situacích na sebe bere část nebo všechna rizika.

Je vcelku logické, že podniky sahají k těmto organizačním změnám ve svých řadách, ale pokud se nejedná o podnik zaměřený na IT, je zbytečné zaměstnávat IT odborníky, které si firma nakonec nemůže ani dovolit. S outsourcingem přicházejí i další rizika. Velmi velkým rizikem je špatně formulovaný kontrakt, kdy nejsou požadované služby přesně definovány, tím nakonec vznikne nespokojenost na obou stranách a špatně aplikovaný outsourcing znamená další ztráty a zbytečné náklady do vyřešení problému. Dalším rizikem outsourcingu je bezpečnost interních dat, ke kterým bude mít pravděpodobně externí firma přístup a podnik zde riskuje zneužití dat ve prospěch konkurence. Outsourcing znamená pro zaměstnance ztrátu pracovních míst, jelikož již nebude potřeba IT oddělení s mnoha zaměstnanci.

Přehodnocení priorit podniku

V době ekonomické krize jsou všechny rozpočty na nové projekty a vůbec na celý provoz pod tlakem, avšak je třeba dávat si pozor, jak moc a kde rozpočet škrtat. (Gossels, 2009) připomíná, že je potřeba uvědomit si, kde jsou priority podniku, a rozvrhnout si, kde omezit finanční výdaje jako první a kde je nutné finanční prostředky ponechat. (Gossels, 2009) uvádí například banky, které by rozhodně neměly podcenit bezpečnostní politiku a příliš redukovat náklady na bezpečnost. Krize si žádá okamžitou redukci zaměstnanců, avšak není moudré propustit klíčové zaměstnance bezpečnostních procesů, a pokud ano, je potřeba dát si velký pozor, zda jejich uživatelské účty jsou korektně smazány a nehrozí zde již žádné zneužití.

Každý podnik pečlivě zkoumá své náklady a přehodnocuje veškeré investice. Informační technologie se staly nezbytnou součástí podnikových procesů a s tím přišly i náklady na provoz a údržbu. Otázkou však zůstává, zdali je i v časech krize nutné investovat tolik prostředků do IT technologií. Jestli by náhodou nestačily jednoduché aplikace, se kterými si podnik vystačil před obsáhlým informačním systémem, jestli by podnik díky tomu neušetřil dostatek, aniž by poklesla produktivita práce?

Odpovědi na tyto otázky lze vyřešit pomocí stanovení priorit, které podnik musí řešit v době ekonomického útlumu. Podle (Karásek, 2010) podniky potřebují pokrýt následující situace: „Dosáhnout rychlé a významné úspory nákladů ve všech oblastech, aby udržely provoz v chodu. Optimalizovat rychle produktivitu práce a výkonnost v možnostech daných okolním trhem. Vylepšit obchodní aktivity, přesměrovat maximum úsilí na zákazníky a obchodní partnery. Udržet maximum stávajících zákazníků a intenzivně hledat nová odbytiště (nové zákazníky, nové trhy, nové obchodní kanály). Připravit strategii, jak využít krize k rozšíření podílu na trhu na úkor konkurentů. Udržet inovaci ve výrobě nebo v obchodním modelu, usilovně hledat produkt či službu, která při příchodu oživení přinese podniku konkurenční výhodu.“

Většina těchto bodů nesouvisí konkrétně s IT technologiemi, ale právě s lidmi, obchodem a udržením zákazníků, avšak IT podpora hraje v každém bodě důležitou roli jako komunikační platforma a zdroj potřebných informací. Podniky se proto musí snažit optimalizovat svoji IT infrastrukturu, například využitím klient-server architektury, již zmíněného outsourcingu apod. Dále je třeba zaměřit se na stávající informační systém, případně zavést nový a maximálně ho využít, najít místa, kde by podnik mohl ušetřit. Koneckonců produktivita práce souvisí s rychlým vyhledáním informací a s procesy. Zaměstnanci se tak mohou více věnovat zákazníkům než samotnému informačnímu systému. Podnik by měl využít nejnovější technologické prostředky typu Bussiness intelligence a poskytnout zákazníkům takové služby na takové úrovni, aby neměl důvod přecházet ke konkurenci. Netřeba snad již zmiňovat využití CRM v marketingu a optimalizaci procesů obchodní strategie firmy.

Budoucnost a inovace podnikové informatiky

Výzva pro podniky v době krize spočívá v tom, jak dostatečně jsou schopné provozu s menšími finančními prostředky a jak kvalitní je jejich risk management. V Jižní Africe, kde je ekonomika z důvodů krize jako v dalších zemích v ekonomickém propadu, jsou místní banky jsou oproti ostatním zemím vcelku v dobrém rozpoložení. Podle (Benyon, 2010) jsou tyto banky podle místních bankéřů bez problémů díky kvalitnímu risk managementu a silné kultury řízení rizik. Z toho důvodů banky nenabízejí „exotické“ produkty a půjčky, které by je mohly přivést k bankrotu jako mnoho bank ve Spojených státech. Dále (Benyon, 2010) uvádí, že „snižování rizika je celé založeno na správném návrhu, s procesy a nástroji, které se hodí pro daný účel. Jedinou cestou, jak toho můžeme dosáhnout, je zapojit management operativních rizik.“

Inovace a jiná řešení IT

Důležitým bodem jsou právě investice do inovací v době krize. Jak jsem již psal výše, tyto finanční prostředky umožňují podniku stále vylepšovat své produkty a služby, proto jsou v době po krizi nejschopněji reagovat na trh a stanou se na nějakou dobu lídry trhu, jelikož nezapomněly inovovat své business procesy, své technologie a zejména nepřestaly myslet na dlouhodobé cíle.

Jestliže se zaměřím na menší firmy, které pravděpodobně nedisponují obsáhlými ERP systémy, nabízí se nejen pro ně další možnost, kde by mohly tyto podniky ušetřit a to využitím Software as a service (SaaS). (Wiki, 2010) definuje SaaS jako „model nasazení softwaru, kdy dochází k hostingu aplikace provozovatelem služby a služba je dále nabízena zákazníkům přes internet. Díky eliminování potřeb instalace a provozu aplikace na vlastních zařízení SaaS reaguje na potřebu snižování nákladů na software, rychlého nasazení a outsourcingu.“ Oblíbenost tohoto řešení je hlavně z důvodů jeho levného pořízení a minimálními provozními náklady. Každou další funkcionalitu lze jednoduše za určitý poplatek dokoupit a software je externí firmou stále vylepšován a samozřejmostí je i následná podpora.

S dramatickým snižováním nákladů se objevují a postupně rozšiřují nové způsoby provozu IT technologií. Mám na mysli Cloud computing, který s sebou přináší mnoho výhod. Jednou z možných služeb, kterou nabízí, je SaaS, který je popisován výše v textu. Co to vlastně Cloud computing je? Podle (Švec, 2010) je to zjednodušeně poskytování služeb přes internet, kdy na jedné straně je výpočetní středisko a na druhé straně je zákazník. Ve výpočetním středisku je možno nalézt hardware (servery), který zajišťuje buď jen výpočetní kapacitu, nebo i poskytuje kompletní software, jako je například poskytování celého CRM systému. Důvodem proč použít Cloud computing jsou finance. Počáteční náklady jsou opět minimální, podniky nemusí investovat do vlastního hardwaru a dále financovat jeho rozšiřování. Odpadají poplatky za licence – firma si totiž pronajímá službu jako celek – a dále menší položky jako poplatky za elektrickou energii apod.

Proč ale Cloud computing není všude, když je tak výhodný? Odpověď je jednoduchá. Nebyl k tomu žádný důvod, všechny podniky již dříve investovaly do nákupu vlastního hardwarového zařízení a chtěly si vlastní provoz zajistit samy. Dalším důvodem je bezpečnost. (Wire, 2010a) připomíná, že všechna data se nacházejí u externí společnosti (jako při SaaS), která zajišťuje jejich bezpečnost a dostupnost, a proto je potřeba dát si pozor, kterou firmu oslovíme. Posledním a nemalým důvodem je, že služby zatím nejsou tak kvalitní, jelikož Cloud computing zatím nepatří mezi jednu z priorit velkých softwarových gigantů, a tak úroveň služeb zatím zaostává. Podle (Wire, 2010b) ale „začíná být Cloud computing stále oblíbenější, jelikož přináší menší náklady, vyšší návratnost a zlepšuje efektivitu.“

Závěr

Podniková informatika v době ekonomické krize také podstupuje různé změny – ať to jsou již škrty nákladů pro provoz nebo údržbu nebo to jsou omezené investice pro jeji inovaci. Firmy jsou otevřeny novým přístupům řešení podnikové informatiky – outsourcing, SaaS nebo další technologie, aby se co nejvíce snížily náklady, ať už to bohužel znamená propouštění řady specializovaných IT odborníků. Záleží na konkrétním podniku a promyšlení manažerů, kde leží priority podniku a na ty se zaměřit. Ukázalo se, že ti, kteří v době krize mysleli na svou budoucnoust a kontinuálně investovali nejen do podnikové informatiky, vyšli z krize nejlépe.

Zdroje

(Karásek, 2010) Karásek, P.. Ekonomická krize a ICT. Centrum pro výzkum informačních systémů. 24.1.2010. Dostupný z www: http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=893. Citováno: 11.4.2010.

(Flinders, 2009) Flinders, K.. 2009. Beware hidden costs of IT budget cuts. Computer Weekly, April 7, 8. Dostupný z www: http://www.proquest.com/ Citováno: 11.4.2010.

(Jurica, 2005) Jurica M., Možnosti a trendy v outsourcingu podnikových informačních systémů. Semestrální práce. VŠE. 2005. Citováno: 11.4.2010.

(Gossels, 2009) Jonathan Gossels. "Cut Carefully -- Complicating efforts to reduce costs, security risks don't go away just because IT budgets are under pressure." Bank Systems & Technology, 28.1.2009. http://www.proquest.com/ Citováno: 12.4.2010.

(Benyon, 2010) Benyon, D.. "Coming of age." Risk South Africa. 2010. Dostupný z www: http://www.proquest.com/ Citováno: 12.4.2010.

(Švec, 2010) Švec, P.. Cloud computing jako trend pro firemní IT. ITBiz.cz. 12.3.2010. Dostupný z www: http://www.itbiz.cz/cloud-computing-jako-trend-pro-firemni-it/ Citováno: 12.4.2010.

(Wiki, 2010) SaaS. Wikipedia. 18.1.2010. Dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/SaaS Citováno: 12.4.2010.

(Wire, 2010a) Business Wire. "Evolving to the cloud." Financial Express. 11.3.2010. http://www.proquest.com/ Citováno: 12.4.2010.

(Wire, 2010b) Business Wire. "More than 45% Say Cloud Computing Risks Outweigh Benefits, Survey Finds." Business Wire. 7.4.2010. Dostupný z www: http://www.proquest.com/ Citováno: 12.4.2010.

Web scraping

Firmy zaoberajúce sa predajom údajov a užívateľoch internetu, získaných zbieraním ich detailov z konverzácií, sociálnych sietí, pracovných portálov (životopisy) a fór, skrátka zo všadiaľ, kde ľudia odhaľujú svoj život. Aj to je realita dnešného Internetu. Tomu čo web scraping, znamená, kto sa ním zaoberá a ako to funguje sa v krátkosti venuje tento tento článok.

Slová web scraping, web harvesting a web data extraction v preklade do slovenčiny znamenajú zbieranie dát na webe. Doslova sa jedná o zoškrabávanie a zber. Wikipedia definuje web scraping ako softwarovú techniku získavania informácií z webových stránok. Väčšinou tieto programy simulujú ľudské prehliadanie webu implementáciou nízko-úrovňového http alebo sa vryjú do webových prehliadačov. Web scraping má blízko k webovému indexovaniu, kde robot indexuje obsah webových stránok a ktoré využíva väčšina internetových vyhľadávačov. Príkladmi web scrapingu je napríklad on-line porovnávanie cien, monitorovanie dát o počasí a detekcia zmeny stránky. Avšak web scraping sa môže zaoberať aj získavaním dát o anonymných užívateľoch a ich prepojením na konkrétne blogy, stránky alebo profily, čím sa anonymita vytráca.

Denník Wall Street Journal nedávno vo svojom článku o web scrapingu uviedol príklad zneužitia. Užívateľ (registrovaný pod prezývkou) na stránke PatientsLikeMe.com , kde ľudia môžu zdieľať citlivé informácie o ich zdravotných problémoch sa stal obeťou tejto techniky. Jednalo sa o nepovolené vniknutie, keď nový užívateľ stránky začal „zoškrabovať“ všetky jednotlivé príspevky na fóre danej stránky. Hoci sa vlastníkovi stránky podarilo podozrivého užívateľa odstaviť, stihol profil daného človeka prepojiť s jeho blogom, kde sa nachádzalo jeho skutočné meno. Jednalo sa o spoločnosť Nielsen Co., založenú New Yorku, ktorá sa zaoberá prieskumom mediálneho trhu a medzi ktorej klientov patria aj spoločnosti vyrábajúce lieky a ktoré kupujú dáta z webu aby získali náhľad od užívateľov na ich produkty. Spoločnosť Nielsen tvrdí, že už ďalej nescrapuje stránky ktoré vyžadujú pre prístup užívateľský účet. Táto firma je lídrom v monitorovaní sociálnych médií, zbiera údaje zo 130 miliónov blogov, 8000 diskusií, Twitteru a sociálnych sietí. Vo svojom portfóliu má službu "ThreatTracker", ktorá upozorní spoločnosť, ak je na ňu referované v negatívnom obraze. Vzhľadom k marketingovému materiálu spoločnosti patrí medzi jej klientov dvanásť najväčších farmaceutických spoločností. Nemožno sa čudovať, že záujem o takto získané informácie je značný. Získané dáta majú neobmedzené využitie, napríklad pre potreby priameho marketingu, sledovania chovania spotrebiteľov, zamestnancov, uchádzačov o prácu alebo samozrejme existuje aj priestor pre zneužitie. Podľa denníka Wall Street Journal sa trh s online dátami do roku 2012 zdvojnásobí na 840 mil. USD zo 410 mil. USD v roku 2009.

Zatiaľ čo niektoré spoločnosti zbierajú osobné informácie preto aby získali detailné informačné pozadie o ľuďoch, iné ponúkajú rôzne služby ktoré sú dostupné aj širokej verejnosti. Napríklad stránka Date Check ponúka službu, ktorá skontroluje kriminálne pozadie osoby, s ktorou sa chystáte na rande za 15 USD. Iné spoločnosti o scrapingu vedia, ale ponúkajú dáta len z tej časti stránky kam nie je treba sa registrovať. Iné spoločnosti predávajú dáta z celej stránky, ale len anonymne. Spoločnosti ponúkajúce služby web scrapingu argumentujú, že raz čo už boli nejaké dáta dobrovoľne zdieľané, je možné ich získať a predať. Ak to vraj neurobia oni, urobí to niekto iný. V podstate je možné s týmto názorom súhlasiť, ale otázkou je do akej miery by mali byť rôzne informácie pomocou algoritmov prepojované a spájané s konkrétnou osobou, pričom tá osoba si želala zostať v anonymite. Firma PeekYou LLC sa špecializuje na spojenie reálnych mien s účtami a pseudonymami v blogoch, Twitteri a iných sociálnych sieťach na internete. Táto spoločnosť dokonca podala žiadosť na zaregistrovania patentu jej postupu pri tejto činnosti. Schému ilustruje obrázok vpravo. Algoritmus priraďuje podľa typu odpovede na otázky body a pri dosiahnutí stanoveného množstva priradí informácie ku konkrétnej osobe alebo profilu.

Na boj proti scraperom využívajú stránky tzv. captchas čo sú strojovo nečitateľné písmená a ľudská osoba tak dokáže, že nie je robot. Takisto pre túto činnosť blokovania scraperov existujú vo svete rôzne firmy, ale tvrdia, že blokovanie scraperov len zvýši počet pokusov o scrapovanie stránky.

Scraperi sa nachádzajú v šedej zóne práva, medzinárodne sa anti-scrapingové zákony sa líšia. Scraping je všade prítomný ale otázny. Každý to robí ale nie je jasné či by to malo byť umožnené každému a bez povolenia.

Z toho čo tu bolo uvedené vyplýva, že scraping má vo svete dát už svoje pevné miesto a dá sa očakávať len jeho rozvoj. Samozrejme ak nedôjde k ráznemu obmedzeniu zo strany zákonov. Užívatelia by mali byť stále viac obozretnejší, aké informácie dávajú o sebe na web, pretože tieto môžu byť zneužité aj keď sú zdieľané anonymne.

Ak by ste si chceli scraping vyskúšať, na webovej stránke www.screen-scraper.com je možné si zdarma stiahnuť základnú verziu programu, ktorá po inštalácii zaberá 100MB.

Uspěje Google v cloud computingu s Chrome OS ?

V posledních dvou letech k často skloňovaním výrazům podnikové informatiky patří virtualizace, zelené IT nebo cloud computing. Mnohdy se jedná o využití dosud používaných technologií rozdílněji, tak aby k nim bylo možné přidat trochu “marketingové magie”.  Jaké další kroky má Google připraveny v této oblasti? Pojďme se podívat blíže.

Cloud computing se často označuje jako příští velká věc, která nás čeká. Takhle to fungovat ovšem nebude, protože nikdy nemůže nastat okamžik (např. jakýsi bod zlomu), kdy by uživatelé či firmy najednou používali jen cloudové aplikace. Vše bude probíhat (a vlastně již probíhá) postupně malými krůčky. Jako příklad uveďme spuštění dvou produktů firmy Google. Jde o emailovou schránku Gmail (spuštění v roce 2004) a aplikaci na prohlížení map Google Maps (spuštění v roce 2005). Technické detaily nebudu dále rozvádět, ale v principu bylo využito asynchronního volání dotazů pomoci AJAXu - webovou stránku s aplikací nebylo nutné aktualizovat celou,ale provedla se změna jen některých částí.

Spuštění webových map způsobilo nejen vlnu podobných služeb u konkurečních portálu, ale především odliv zákazníků běžných mapových softwarů (např. Infomapa od PJsoft). Jedinou cestou jak prohlížet mapy a plánovat trasy na počítači bylo dříve možné jen přes klasické nainstalované programy. Dnešní forma řešení, která před několika lety přišla mnohým uživatelům nemyslitelná, je využívaná denně mnoha lidmi. Mezi tyto uživatelé patří i méně zkušení, kteří klasické programy neznali nebo nepoužívali. Nemají tedy možnost srovnání a zároveň jim online aplikace vystačí k běžným uživatelským akcím.

Obr.1 - Pokles vyhledávání programu infomapa na Google ČR (2004-2010)

zdroj: Google Search for Insight

Podobná situace nastala u emailových klientů. Mnozí uživatelé přestávají na svá nová zařízení instalovat programy pro správu pošty. Přesto jsou aplikace Microsoft Outlook nebo Mozilla Thunderbird hojně používané - především kvůli setrvačnosti ve firemním prostředí. Zde své pomyslné rohy vystrkuje také firma Google se svoji nabídkou Gmail for Business.

Právě Google se snaží pronikat na nové trhy, diverzifikovat zdroj svých příjmů (na poli reklamy mu roste konkurence v podobě Facebooku) a právě firemní klientela by mohla být zajímavou skupinou příjmu. Zbývá jen firmy přesvědčit, že cloud computing a právě jejich infrastruktura má budoucnost. Ostatním firmám jako např. Microsoft dosavadní stav vyhovuje - mají stále zákazníky, s novou verzí upraví formát souborů, upraví rozložení uživatelského rozhraní nebo přidají nové funkci. Proto ostatní firmy nejsou lídry cloud computingu, ale jen reagují - na chování zákazníků nebo tahy konkurence.

Před týdnem Google oznámil (více zde) další pokrok s operačním systémem Chrome OS. Ten byl poprvé představen v listopadu 2009 jako open source projekt Chromium OS. Od té doby se o něm veřejně nemluvilo. Nový operační systém sice stále není k uživatelům dispozici, ale cílevědomosti orientovat se na segment podnikových zákazníků bylo prezentováno přes hardwarové 12’’ zařízení Chrome Notebook CR-48. Ten obsahuje 8GB hardisk, slot na 3G SIM kartu (v rámci dvou ročního programu mohou zákaznící využívat internet zdarma do maximálního přenosu 100MB) a jeho další parametry ho jasně předurčují k práci v cloudu. K aplikacím jako emailový klient, audio / video komunikační nástroj, kalendář nebo kancelářským dokumentům využije právě webové aplikace. Nepřímým sdělením tak jasně bylo - velké firmy počítejte s námi v cloudu.

Obr. 2 - Chrome Notebook (CR-48)

zdroj obrázku: http://www.geek.com/wp-content/uploads/2010/12/cr_48_google_01.jpg

Tento notebook je již poskytován zdarma firmám, neziskovkám, vývojářům a uživatelům z USA, aby otestovali používání webových aplikací v rámci spuštěného pilotního programu. Tyto kroky vedou k jasnému cíli - připravit hotový produkt pro firemní klientelu, aby se neopakovala chyba jako s Google Wave. Dobrý dojem je možné udělat jen jednou...

Po uvedení mnoho lidí kritizovalo samotnou nepřipravenost cloudu computingu jako obecného řešení (robustnost aplikací, internetová konektivita, výkon). Ačkoliv může docházet k menším výpadkům, kvalita se bude v čase dále zlepšovat.  Navíc už samotný fakt, že tito lidé kritizují tak brzy formu řešení, svědčí o jejich technické zdatnosti a zájmu o věc. Tito lidé vždy měli a vždy budou mít poněkud odlišné a větší nároky než běžný uživatel. A co uživatel? Ten staré řešení “nezná” a zároveň ho zajímají tři věci - jednoduchost, rychlost použití a cena. To Chrome OS splňuje dokonale.

S podnikovou informatikou to bude velmi podobné jako s mapovým softwarem - bude se postupně transformovat v něco nového - a je uplně jedno zda tomu budeme říkat cloud computing nebo jinak. Toto nové řešení bude mít společnou základnu v jednoduchosti a nákladové nezatíženosti. Nejvhodnějším řešení v tuto chvíli přichází v úvahu přenechání aplikací externím subjektům a vzdáleným přístupem přes internet.

Green IT

Ekologický přístup je dnes celosvětovým fenoménem. Stejné ekologické ambice postupem času prosakovaly do informačních technologií a dnes tu máme skoro samostatnou oblast zvanou Green IT. Abychom mohl pokračovat v rozboru tohoto tématu, je nejprve nutno nějak definovat tuto oblast. Green IT podle komplexnější definice znamená výrobu, navrhování, použití a likvidaci počítačů, serverů a souvisejících zařízení jako monitorů, tiskáren, komunikačních zařízení a dalšího hardware a to všechno účinně s minimálním nebo žádným dopadem na životní prostředí. Z předchozí definice můžeme odvodit cíle Green IT. Těmi je snížit používání nebezpečných materiálů, maximalizovat energetickou účinnost a podporovat recyklovatelnost a biologickou rozložitelnost jak výrobků, tak odpadů. V tomto článku se budu věnovat hlavně energetické účinnosti informačních technologií a dalšímu hardware.

Dříve se firmy spíše snažili, aby jejich IT infrastruktura dosahovala co největších výkonů, dnes je vše hlavně o hledání efektivity. Je to poměrně logické, můžeme si to představit na obyčejném stolním počítači. V devadesátých letech byla morální životnost obyčejného počítače oproti dnešku zanedbatelná. Na začátku konci osmdesátých let jste si mohli koupit poměrně "nabušený" počítač za astronomické peníze a za dva roky jste zjistili, že pro novou verzi Window, Intel 286 nedostačuje a je potřeba stroj alespoň třídy 386 a další desítky tisíc proletěly komínem. Dnes můžete na slušném počítači koupeném před pěti lety poměrně bez problému provozovat kancelářský balík, surfovat po internetu a k tomu poslouchat hudbu a počítač to stále zvládne. Právě když dnes máme dostatek výkonu kdekoliv, začali uživatelé řešit otázku, kolik mě vlastně stojí provoz tohoto zařízení? Kolik elektrické energie to spotřebuje, proč je to tak hlučné, nejsou v bedně pod stolem nebezpečné kovy? To jsou právě otázky z oblasti green IT, které dnes pomáhají určovat směřování IT.

Co vlastně vede firmy k tomu být green a především dosáhnout toho aby jejich IT bylo green? Těch důvodů je několik, tím hlavním je určitě snížení spotřeby elektrické energie, s tím jednoznačně souvisí snížení nákladů na chlazení. Dalším z důvodů je snížení množství nebezpečného odpadu po vyřazení zboží. Nesmím opomenout důvod být „cool“ něcím se od ostatních odlišovat, mít komparativní výhodu a umnět to prodat v reklamě. Jednotlivé důvody nyní postupně více rozvedu.

Můžeme si myslet, že mnoho firem se snaží být „green“ kvůli minimalizování vlivu na životní prostředí. Ale pravý důvod je mnohem jednoduší a tím jsou peníze. Stačí firmě nakoupit zařízení s určitou mírou účinnosti, vyrobené z alespoň trochu recyklovatelných materiálů a už se může chlubit, jak se chová ekologicky. Firma se tím snaží odlišit od ostatních společností, od masy firem, které mají podobný obsah podnikání. Tato výhoda může fungovat jen do určité doby, než se podobnou strategií bude pyšnit většina firem. Poté absence green přístupu může být brána jako negativní a odrazovat firmě zákazníky.

Nejjednodušším způsobem jak se chovat šetrněji k životnímu prostředí, je snížit spotřebu elektrické energie. Je to bonus i pro danou firmu, protože menší spotřeba znamená menší účet za elektřinu a to znamená ušetření nákladů. Metod jak šetřit spotřebu elektrické energie je více, je možno nakoupit nové přístroje s větší účinností, vypínat nepoužívané přístroje, odpojovat od elektrické sítě vypnuté starší přístroje a další. Jak jsem psal už výše, výkon polovodičových součástek jde rychle dopředu a na co byli před pár lety potřeba tři servery, dnes zvládne hravě jeden. Vyššího výkonu je dosaženo vyšším stupněm integrace a hlavně použitím menšího výrobního procesu. V dnešní době je díky společnosti Intel 32nm výrobní proces při výrobě procesorů skoro standardem.

Lepší hardware často znamená nižší vytížení serverů. Server se vlastně fláká a z jeho výkonového potenciálu je využito jen malé procento. Průměrná zátěž CPU se u serverů počítá na jednotky procent. Zde přichází v úvahu virtualizace. Běh více virtuálních serverů na jednom fyzickém stroji může přinést velké množství plusů, ale také mínusů. Určitě stoupne průměrné využití procesorů, naše zařízení tedy více pracuje, než odpočívá. Je důležité ale správně vybrat, co virtualizovat. Pokud provozujeme několik služeb, které mají přes den špičky ve stejnou dobu, můžeme se dostat do situace, že se nám výkon ve špičce nebude dostačovat. Šetření energií může jít i opačným směrem, pokud porovnáme běh jedné velmi náročné aplikace a mnoha distribuovaných menších aplikací se stejnou funkcionalitou, většinou bude jednoduší a levnější provoz distribuované aplikace. S virtualizací částečně souvisí outsourcing a Saas. Protože když jsme firma poskytující perfektní finanční poradenství, jen s velkým úsilím budeme mít také perfektně fungující IT oddělení, pracující efektivně s minimálním dopadem na životní prostředí. Proto často vyjde výhodněji tuto část outsourcovat a přenechat opravdovým profesionálům, kteří s tím mají zkušenosti, mohou si dovolit využívat nejnovější technologie a v konečném důsledku šetřit životní prostředí a naše kapsy.

V případě že uvažujeme o nějakém green řešení v IT, je problém jak ono „green“ měřit. Například pro účinnost datových center existuje velmi jednoduchý ukazatel jménem power usage effectiveness. Vypočítá se jednoduše jako celkový příkon datového centra děleno příkon IT vybavení v daném centru. Tento index zavedlo Green grid consorcium. Podle agentury EPA (Enviromental protection agency) byl v roce 2006 index průměrného datového centra roven číslu dva. V roce 2010 se snížil na 1,9. Znamená to že v průměrném datacentru má příkon na svědomí jen přibližně polovinu spotřeby elektrické energie. Což je opravdu alarmující. Největším žroutem energie je jednoznačně chlazení, klimatizace v datovém centru spotřebuje ohromné množství energie. Dalšími spotřebiči odebírači energie je například osvětlení, zajištění nuceného oběhu vzduchu, zabezpečení a další. Přitom je to skoro na hlavu postavené.Servery pro samotné výpočty spotřebují jen mizivé procento energie, zbytek vyzařují do okolí jako odpadní tepelnou energii, toto teplo ohřívá vzduch v místnosti a ten je následně potřeba s vydáním dalšího enormního výdeje energie odvést pryč, aby nedošlo k přehřátí IT vybavení. A přitom je to teoreticky tak jednoduché, stačí omezit spotřebu jednotlivých komponent to bude mít za následek snížení nároků na chlazení. Bohužel se to lépe říká než provede. Co je ale zajímavé, společnost Google s jejich kontejnerovým řešením datových center dosáhla v roce 2010 na účinnost průměrně 1,19 a její nejlepší data centrum se pyšní hodnotou PUE 1,10. Google toho dosahuje mnoha speciálními řešeními. Má obrovskou výhodu, že jeho působnost podnikání je celosvětové a může si dovolit jednoduše rozkládat zátěž. Google využívá při plánování umístění data centra podnebí v dané lokalitě. Je z pohledu chlazení mnohem výhodnější postavit data centrum na severu Německa než jihu Itálie. Díky tomu má Google některá data centra chlazená okolním vzduchem bez použití klimatizace. Pokud by náhodou došlo k velkému nárůstu teploty, není nic jednoduššího než na chvíli přesunout výpočetní výkon do jiného data centra. Google v některých data centrech využívá i vodní chlazení, kdy zbytkové teplo je odváděno do jezera či řeky.

Dalším velkým spotřebitelem energie je kancelářská a audiovizuální technika. Nejde tak ani o to, že spuštěné spotřebovávají energii, to si všichni uvědomují, problémem je, že když jsou vypnuté, tak jejich spotřeba je větší než si mnozí myslí. Dobré údaje lze získat z projektu SELINA. Kdy byla profesionálními přístroji měřena spotřeba jednotlivých přístrojů ve standby. Jedno z měření lze vidět v tabulce v grafu níže.

Je až zarážející, že například průměrná spotřeba set-top boxu ve stadby je kolem pěti watů. Když takovýto průměrný set-top box necháte ve standby režimu celý rok, tak jednoduchým výpočtem zjistíme, že jeho roční spotřeba je přibližně 44 kWh. Pokud budeme brát cenu za kWh 4Kč, vychází to 176Kč za elektřinu za nic. A takovýchto podobných spotřebičů je v domácnosti/kanceláři spoustu. Následně to vede ke zbytečně vyplýtvaným stovkám kilowatthodin. Podle projektu SELINA to činí na průměrnou domácnost 169kWh za rok. Což je 6% z celkové spotřeby elektrické energie domácností. Pokud vynechám domácnosti topící elektřinou, tak je to dokonce 11%. To byl asi jeden z hlavních důvodů, proč Evropská unie vydala nařízení, že od roku 2010 musí mít veškeré spotřebiče bez dispeje ve standby režimu maximální spotřebu 1W a od roku 2013 dokonce 0,5W. Pro spotřebiče s displejem jsou hodnoty dvojnásobné. Pro příklad výše by to znamenalo v roce 2013 maximální spotřebu set-top boxu pouze 4,4 kWh a ušetření 160Kč a to už každý uzná, že se vyplatí.

Když už se bavíme o green IT, je potřeba zmínit i oblasti, které mnoho osob nenapadnou. Například cestování je zdárným příkladem. Využití telekonferencí může ušetřit opravdu velké množství financí. Přispěla k tomu i hospodářská krize, kdy společnosti ve snaze šetřit kde se dá, omezovali zaměstnanecké cesty a přecházely k telekonferencím. Každý vedoucí si dobře rozmyslí jestli není levnější uspořádat telekonferenci než postrádat několik důležitých pracovníků dva dny, než vyřídí schůzku ve Spojených státech.

Neméně zajímavým příkladem šetření jsou náklady na tisk. Takových deset, patnáct let zpět si jistě mnoho lidí myslelo, že v roce 2010 již všechny dokumenty budeme číst přes počítač. Ale opak je pravdou, tiskne se vesele dál a náklady na tisk dokonce rostou. Odstrašujícím příkladem je projekt datových schránek v České republice, kdy po zavedení této funkcionality stouply náklady na toner na úřadech o jednu třetinu a náklady na papír dokonce o dvě třetiny a to přitom původní myšlenka byla zcela opačná.

Pro ekologii a životní prostředí má zcela zásadní vliv způsob, jak moc jde vyřazené zařízení recyklovat. Například počítače a notebooky prodané za jeden rok v Evropské unii obsahují odhadem 51 tun stříbra, 10 tun zalta, 4 tuny paladia a 25 tisíc tun mědi.

V článku jsem uvedl základní prvky green IT. Podle mého názoru je v green IT budoucnost a ve snižování spotřeby IT vybavení jsou ještě velké mezery. Být absolutně green a to jak z pohledu našeho, tak z pohledu ekologie něco stojí. Protože podle agentury Gartner za celou životnost stolního počítače se spotřebujer 70% přírodních zdrojů při výrobě. Je potřeba důkladně zvážit jestli opravdu vyhozením tří let starých počítačů a nakoupení nových je pro ekologii ten nejlepší nápad.

Zdroje:

1. http://searchdatacenter.techtarget.com/definition/power-usage-effectiveness-PUE
2. http://www.selina-project.eu
3. http://www.tzb-info.cz/6911-uzivatelska-prirucka-o-pohotovostni-spotrebe-elektriny-domacich-spotrebicu
4. http://extrahardware.cnews.cz/elektrina-kolik-vas-stoji

Srovnání e-služeb veřejné správy obyvatelům a firmám v ČR, Rakousku a Maďarsku

Autoři: Krug Jan, Válková Jana, Veselý Jaroslav

Abstrakt: Studie porovnávající Českou republiku s Maďarskem a Rakouskem v oblasti E-governmentu pro obyvatele a podnikatelské subjekty.

Abstract: This study compares Czech Republic, Hungary and Austria in the field of e-government services to residents and businesses.

Klíčová slova: e-služby, E-government, elektronická veřejná správa, Česká republika, Maďarsko, Rakousko

Keywords: e-services, eGovernment, Czech Republic, Hungary, Austria

Úvod

Komunikace a jednání s veřejnou správou pro nás dnes představuje čím dál častější náplň dne. Bohužel je s tím spojeno taktéž velké množství byrokracie a času. Právě proto vzniká nové odvětví, jež spojuje IT a veřejnou správu – E-goverment, nebo také elektronická veřejná správa. Co vlastně elektronická veřejná správa je? E-government si můžeme představit jako „využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě v kombinaci s organizačními změnami a novými dovednostmi za účelem zlepšovat poskytované služby, rozvíjet demokratické procesy a posílit podporu veřejným politikám“[1].

Elektronická veřejná správa hraje v naší republice důležitou roli už jen kvůli zprovoznění datových schránek, jež jsou povinné pro podnikatele a stát by se jí měl snažit co nejvíce podporovat. E-government se totiž stává další možnou pobídkou či stimulem, jak nalákat více zahraničních investorů a podniků do dané země.

Cílem naší studie je porovnání e-služeb veřejné správy v České republice, Maďarsku a Rakousku a navrhnout případná zlepšení pro ČR.

Výzkum

Pro porovnání jsme si vybrali ČR, Rakousko a Maďarsko především z toho důvodu, že se geograficky nachází zhruba ve stejné oblasti – představují tak pro sebe navzájem konkurenty při možném rozhodování firem pro investování. Dále jsme volili tyto země proto, že mají přibližně stejný počet obyvatel a rozlohu. Díky těmto faktorům jsou vybrané státy pro porovnání vhodné.
Pro výzkum jsme použili data od Evropské komise, která zadala výzkum E-governmentu v Evropské unii a kandidátských zemích společnostem CAPGEMINI, RAND EUROPE, IDC, SOGETI a DTI. Tyto společnosti se zabývají buď IT, nebo statistickou výzkumnou oblastí. Jako metodu pro dosažení našeho cíle jsme tedy použili sekundární analýzu dat.

Kritéria porovnání

Kritéria porovnání jsou:

• Online dostupnost služeb
• Úroveň služeb

Specifika porovnání

Výsledky budou vyhodnoceny pomocí pěti fázového modelu zralosti. Tento model je zobrazen na Grafu 1.

Graf 1 – Pěti fázový model zralosti. Zdroj: [2].

Tento model má pět různých stupňů pokročilosti. Každý stupeň se rovná 20 % (20 % x 5 = 100 %). V případě že u některé služby není možno hodnotit všechno dle pěti stupňů, může být hodnotící stupnice upravena tak, že se 100 % vydělí počtem stupňů a tím se získá nejnižší možné hodnocení, dále se pak pokračuje standardně, jako u pětifázového modelu. Ve škále je též myšleno na služby, které nelze považovat za e-služby. Takové služby právě nesplní kritérium online dostupnosti služeb. Služby lze považovat za online dostupné, pokud dosáhnou v modelu na čtvrtý nebo pátý stupeň.

Stupně mají názvy podle pokročilosti vzestupně - informace, jednosměrná interakce, dvousměrná interakce, transakce a cílená interakce.

Fáze informace představuje nejnižší stupeň; pro její dosažení služba získává 20 % na pětifázovém modelu. V případě, že služba nesplní ani toto nejnižší kritérium, získává 0 %. Pro dosažení této fáze je potřeba mít na webu veřejné správy informace o dané službě. To např. znamená: kde se dají opatřit formuláře, jak je vyplnit, kde odevzdat atd.

Splnění podmínek pro jednosměrnou interakci znamená zisk 40 % na pětifázovém modelu. Tyto podmínky jsou následující: daná služba musí mít na webových stránkách formulář či jiný doklad, který je možné stáhnout vyplnit a vytisknout. Daný dokument se ale nemůže odevzdat elektronicky, nýbrž osobně.

Ziskem 60 % na pětifázovém modelu dosáhne služba do fáze dvousměrné interakce. Zde je již možné odeslat vyplněný formulář plně elektronicky. Neřeší se už další odezvy úřadu, či různá další vylepšení, mezi která patří personalizace dané služby.

Předposlední fáze transakce znamená pro službu na pětifázovém modelu zisk 80 %. Tato služba také umožňuje vše, co v předchozím stupni, ale zároveň se zde řeší další komunikace s úřadem. Například odesílání různých rozhodnutí od úřadu.

Nejpokročilejší fáze na pětifázovém modelu je cílená interakce. Splněním daných podmínek obdrží daná služba 100 % na pětifázovém modelu. Tyto podmínky částečně vycházejí z předchozí fáze, ale navíc je taková služba obohacena o personalizaci dané služby např. předvyplňování jmen, zasílání novinek, pokročilá nápověda a další.

Služby veřejné správy, které jsme porovnávali, jsme rozdělili do dvou oblastí - služby pro občany a služby pro podnikatele a podnikající subjekty, jak je možné vidět dále.

Služby pro občany, které jsou spojené s:

• osobními dokumenty,
• registrací novorozenců a sňatků,
• oznamováním trvalého pobytu,
• veřejnou knihovnou.

Služby pro podnikatele a podnikající subjekty, které jsou spojené s(e):

• statistickými službami,
• vydáváním povolení týkajících se životního prostředí,
• daněmi pro podnikající subjekty,
• registrací nové společnosti.

Níže bude následovat srovnání jednotlivých služeb ve vybraných zemích a to vždy pro roky 2007 a 2009 (zobrazení pokroku v úrovni služeb u každé země v průběhu posledních let).

1. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s osobními dokumenty

Osobními dokumenty se zde myslí zejména pas a řidičský průkaz a s tím spojený standardní postup pro získání mezinárodního pasu a standardní postup pro získání řidičského průkazu pro osobní vozidlo, který není určen pro profesionální použití.

Graf 2 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s osobními dokumenty. Zdroj: [2].

V oblasti vydávání cestovních pasů a řidičských průkazů se Česká republika pohybuje na hraně zařazení do první fáze. Dosáhla pouze na 30% úroveň, především proto, že na webových stránkách jsou sice informace o zřízení dokladů, nikoliv však formulář. V případě řidičských průkazů formulář na stránkách k dispozici je. Tyto služby tedy nelze považovat za plně online dostupné. V porovnání ostatními zeměmi je ČR na rapidně nízké úrovni po celé sledované období. Jak je možné na grafu 2 spatřit, Maďarsko se během posledních tří let dokázalo dostat na úroveň Rakouska.

2. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s registrací novorozenců a sňatků

Uvažujeme standardní postup při registraci novorozenců a novomanželů.

Graf 3 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s registrací novorozenců a sňatků. Zdroj: [2].

Česká republika v registracích novorozenců a sňatků prostřednictvím internetu nemá silné postavení. Patří mezi výrazně podprůměrné země v Evropské unii a jako jediná z porovnávaných zemí není plně online dostupná se 30 % ohodnocení.

3. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s oznamováním trvalého pobytu

Uvažujeme standardní postup pro oznámení o změně adresy (soukromá osoba pohybující se v rámci země)

Graf 4 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s oznamováním trvalého pobytu. Zdroj: [2].

Ani v případě změny trvalého pobytu u občanů skrze internet se v ČR nedá mluvit. Česká republika nabízí pouze informace a vzor formuláře pro změnu trvalého bydliště. Data si proto nemůžeme do formuláře ani předvyplnit. Na rozdíl od Maďarska či nejvyspělejšího Rakouska nelze v případě ČR mluvit o plné online dostupnosti.

4. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s veřejnou knihovnou

Dostupnost katalogů knih a ostatních publikací a nosičů (CD, časopisy apod.), dostupnost vyhledávacích nástrojů a možnost rezervací.

Graf 5 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s veřejnou knihovnou. Zdroj: [2].

Tato služba je v České republice plně online dostupná a v porovnání s Maďarskem a Rakouskem jako jediná dosahuje na 100 % úroveň v pětifázovém modelu. Veřejná knihovna v ČR umožňuje jak elektronickou rezervaci, tak také podporuje zasílání informací čtenářům o novinkách v knihovně.

5. Online dostupnost a úroveň služeb spojených se statistickými údaji

Standardní postup k předložení alespoň jednoho statistického výkazu patřičnému statistickému úřadu v zemi.

Graf 6 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených se statistickými údaji. Zdroj: [2].

V oblasti odesílání dat firem statistickému úřadu získala Česká republika 80 % - služba je tak plně online dostupná, stále se ale v našich sousedních zemích můžeme dívat po možnostech vylepšení.

6. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s vydáváním povolení týkajících se životního prostředí

Standardní postup pro získání alespoň jednoho povolení souvisejícího s životním prostředím (na nejnižší správní úrovni).

Graf 7 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s vydáváním povolení týkajících se životního prostředí. Zdroj: [2].

Z této části získává ČR 80 %, protože lze podávat žádosti o povolení elektronickou cestou a též získat elektronicky rozhodnutí. Službu, jelikož překročila požadovanou hranici 60 %, lze považovat za plně online dostupnou a zároveň nadprůměrně vyspělou v porovnání se státy EU.

7. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s odvody sociálního pojištění

Standardní postup pro odvody sociálního pojištění za zaměstnance.

Graf 8 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s odvody sociálního pojištění. Zdroj: [2].

Zisk 100% hodnocení dokazuje, že Česká republika ve službách spojených s odvody sociálního pojištění dosáhla té nejpokročilejší fáze. Je tedy možné odvádět sociální pojištění elektronicky, bez dalšího „papírování“. Tyto služby lze považovat za plně online dostupné.

8. Online dostupnost a úroveň služeb spojených s registrací nové společnosti

Nejdůležitější kroky procesu registrace nové společnosti.

Graf 9 – Online dostupnost a úroveň služeb spojených s registrací nové společnosti. Zdroj: [2].

Registrovat novou společnost lze v České republice elektronicky a to včetně zisku možných vyjádření ze stran úřadů. Daná služba je tedy plně online dostupná a spolu s Maďarskem i Rakouskem spadá nad průměr Evropské unie

Služby v České republice na kritické úrovni hodnocení

Služby pro občany

Především v oblasti služeb pro občany Česká republika zaostává za Rakouskem i Maďarskem. Kritické jsou služby spojené s:

• osobními dokumenty
• registrací novorozenců a sňatků
• oznamováním trvalého pobytu

V následujících odstavcích popíšeme situaci České republiky u zmíněných tří služeb veřejné správy.

Služby spojené s osobními dokumenty

Česká republika byla v oblasti služeb veřejné správy spojenými s osobními dokumenty ohodnocena na 30 %, tedy do kategorie, ve které potřebné informace o osobních dokladech jsou přístupné na webové stránce zodpovědné autority. Na webových stránkách obecních úřadů, které nad vydáváním osobních dokladů přebírají v naší republice zodpovědnost, jsou zpravidla umístěny formuláře k nahlédnutí. Nemůžeme si je však ani vytisknout a posléze vyplnit, protože jediný přijatelný dokument je originál z budovy úřadu.

Zpřístupnění této agendy skrze elektronické formuláře by viditelně zefektivnilo chod úřadů, občané by nemuseli trávit hodiny ve frontě s podáním žádosti o vydání občanského průkazu či pasu a administrativy ze strany obce by mohlo razantním způsobem ubýt. Očekávaným zlepšením by bylo i snížení nákladů na tuto oblast ze strany státu.

Služby spojené s registrací novorozenců a sňatků

Hodnocení 30 % obdržela ČR i na poli působnosti služeb spojených s registrací novorozenců a sňatků. Kriticky nízká úroveň je zapříčiněna především tím, že ačkoliv na webových stránkách poměrně rychle dostaneme k informacím kdy, kdo a co se má na úřad při registraci hlásit, ale nikoliv formulář vhodný k vyplnění či dokonce podávání elektronických žádostí.

Minimálně umožnění podání elektronického formuláře k získání registrace novorozenců či sňatků by zajistilo plně online dostupnost služeb. Zátěži matrik by také mohla odlehčit možnost využívání služeb elektronického dodání potvrzení o registraci, např. skrze PDF dokument, ověřený výpis rodného či oddacího listu bez dalšího papírování.

Služby spojené s oznamováním trvalého pobytu

Vůbec nejhůře dopadla v hodnocení Česká republika ve službách spojených s oznamováním trvalého pobytu, získala 25 %. To vypovídá o tom, že existují webové stránky zodpovědné autority a obsahují informace potřebné ke změně trvalého pobytu, ale jen v tom nejzákladnějším měřítku.

V současné době si ani nedovedeme představit, že bychom o změnu trvalého pobytu žádali elektronicky, k dostání je na webu vzor formuláře pro změnu trvalého bydliště, potřebnou agendu si musíme zajistit přímo na úřadu.

V tomto ohledu bychom se rozhodně měli nechat inspirovat okolními státy jako je Rakousko, kde lze provádět změny trvalého bydliště bez problémů kompletně online. Protože každý zpravidla za život alespoň jednou změní trvalé bydliště, zlepšení situace v této oblasti by razantně ulevila zejména státní správě.

Služby pro podnikatele a podnikající subjekty

V podnikatelské sféře si pak Česká republika vede velmi dobře, plně online dostupné jsou všechny srovnávané služby veřejné správy, a polovina z nich je natolik vyspělá, že umožňuje využívat cílené interakce.

Návrh na zlepšení současné situace v ČR

Služby pro podnikatele a podnikající subjekty

Není vyloženě nutné zavádět inovace ve státní správě pokud jde o služby pro podnikatele a podnikatelské subjekty, protože jsou všechny srovnávané plně online dostupné, přesto však můžeme uvažovat nad výhodami vylepšení, která se nám naskýtají:

U služeb spojených s vydáváním povolení týkajících se životního prostředí se informace o nových omezeních dají dále třídit pro relevantní firmy dle odvětví či velikosti.

Statistické služby se oproti kompletního elektronického příjmu dotazníků mohou vylepšit např. možností automatického odesílání údajů o tržbách, daních a zaměstnancích místo firem a tím snížit náklady na administrativu s tím spojenou.

Služby pro občany

V elektronických službách veřejné správy pro občany ČR značně zaostává. Právě zde by měli přijít větší investice. Kritický stav těchto služeb byl popsán už výše. Důležité je investovat do služeb, které se nejvíce používají a budou tedy nejspíš často využívány. Jsou to služby spojené s osobními dokumenty a služby spojené se změnou trvalého pobytu. U služeb týkajících se registrací novorozenců a sňatků by se dalo ušetřit neboť se nevyužívají tak často, jako dvě služby předchozí. Změna u ní tedy není prioritní.

Závěr

Z výzkumu je patrné, že ČR se orientuje hlavně na podniky a podnikatelské subjekty, což je určitě dobré pro příliv nových zahraničních investic. Na druhou stranu ale neinvestuje příliš peněz na e-služby pro občany, což občané určitě neocení. Právě elektronické služby by jim mohli ušetřit čas, který je dnes nesmírně cenný. Na obranu státu lze ale uvést příklad problému při zavádění datových schránek, kdy spousta podnikatelů se zdráhala používat IS datových schránek, protože to viděli buď jako ztrátu času či měli problémy s používáním, když úplně extrahujeme problémy se zařizování datové schránky, které byly taky časté. To ukazuje, že pro efektivní E-government je rovněž potřeba počítačová gramotnost.
E-služby ve veřejné správě jistě mají budoucnost. Znamenají v delším horizontu snižování nákladů a zefektivnění veškerého fungování jak u firem, občanů tak i u státu. Výhodou je i již zmiňovaná úspora času, která je též nezanedbatelná. Doufejme, že ČR se bude držet světového trendu a bude též vynakládat více prostředků pro rozvoj této oblasti. Krokem zpět však mohlo být zrušení Ministerstva informatiky v roce 2007.


Zdroje:
[1] Strukturální fondy EU. E-government. [Online]. 2010. http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/E/E-government
[2] CAPGEMINI, RAND EUROPE, IDC, SOGETI AND DTI .8th eGovernment Benchmark Measurement. Smarter, Faster, Better eGovernment. 2010
[3] Archiv stránek bývalého Ministerstva informatiky. E-Government. [online]. 2008.
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/egovernment/default.htm.
[4] komunikace s Evropskou komisí
[5] Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2010 [cit. 2010-09-28]. Dostupné z WWW: .
[6] MVČR. Portál veřejné správy. [online]. 2010. http://www.mvcr.cz/clanek/portal-verejne-spravy.aspx.
[7] MATES, Pavel a SMEJKAL, Vladimír. E-government v českém právu. Praha : Linde, 2006. 244 s. ISBN 80-7201-614-8.
[8] eJustice. eJustice. [Online] 2008. http://obcanskyzakonik.justice.cz/ejustice/.
[9] Hospodářská komora ČR. Autorizovaná konverze dokumentů. [Online]. 2009. http://www.komora.cz/Files/FITPRO/Prezentace/01_ISSS_09_konverze_draft_final_20090404.pdf.
[10] KRUG, Jan. Analýza služeb Czech point a datových schránek. Praha, 2010. 71 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.